Recenze

Hudba

ADVENT – Naked And Cold (Solid State Records)

A je to tady. Narazil jsem na kapelu, která mě vykostila při prvním poslechu. Ryk, vztek, neuro výjezdy, hrubé kytary a něco víc z hard coru. V hlavě vyvstávají paralely na Converge, lehce Coalesce a Burnt by The Sun.

Je tady kapela Advent z Kernersville (North Karolina).

Násilný nařvaný vokál, který vás nenechá sedět. Přinejmenším budete po pokoji popojíždět na židli. Je to typ kapely, která vás vláčí jako supy zdechlinu. Trhá vás pomalu a pak zrychlí. Přesně takové je album Naked And Cold. Rychlé, znepokojující a pulzující jako žíly psychopata třímajícího tupý předmět, kterým vás co nevidět ubije.

Tato čtyřčlenná banda má za sebou jedno album vydané na Solid State Records pod jménem Remove The Earth. Po shlédnutí line upu a některých flyerů mi došlo, že se kapela dobře etablovala mezi ostatními kapelami a brázdila rodnou půdu po boku Between The Buried And Me a He Is Legend.

Tato nahrávka obsahuje 13 štychů a stojí za to. Album otvírá temné intro začínající škvrčením kytary a vyvolává slušně znepokojivou atmosféru. No přesně podle mého gusta. „Horrorovka“ jak má být. A to, co přijde po ní, je to, čeho jste se báli. Otvírák Nothing je násilím oscilující píseň, která zválcuje vaše sluchovody. V půlce skladby pulzuje hardcorová rytmika, do které nastupuje dvojšlapka a přidušený vokál „ odkud já to jen znám J „ pozn. Autora a po té sbory a já jsem na zemi. To zase Overcome je jako by utekla z podpokličky Panu Bannonovi a jeho kumpánům. Je vidět, které kapely kluci poslouchají. Skladba Fatherless je pomalá a táhlá a naznačuje příchod bouře, která nese jméno Pack Of Fools. Splašené tempo se přelévá do houpavých HC riffů a opět zde máme sborové vokály. A to je to, co kvituji. Zajímavá je stavba skladeb. V této nahrávce je víc, než bychom možná čekali. Jako další je zde Pierced With Grief, což je jízda na zdivočelém oři, který zpomaluje a kluše do neznáma, aby vás znejistil a pak nasadil tempo, kterým vás ze svého hřbetu smete. With Anger mísí bicí proti rytmy a chaotické kytary s HC nátěrem a brutálním koncem, který vás s přehledem zadupe pod zem. Závěrečná Blackeness Of Day slouží jako důstojné uzavření celého pekla, které ADVENT rozpoutali ve vašich hlavách. Trochu mi to připomíná 15 minutový opus od Norma Jean z alba Bless The Martyr, Kiss The Child. Skladba pomalu graduje, aby vzápětí utekla do ticha kytar, které připomínají let much a k tomu lehce zdeformovaný ženský hlas. Naposled mě takhle zamrazilo u poslechu The Perfect Is The Enemy Of The God od Burnt By The Sun. A to co přijde potom? Doporučuji zakoupit pevné laso v Bauhausu, protože tohle je pro mě konečná. Tato kapela smíchala všechny prvky, které jsem pozoroval u již zmíněných kapel, a uvařila velmi horký pokrm pro vaše sluchovody. Vezměme Converge, Burnt By The Sun, špetku Coalesce a pocukrujeme útočností a agresivitou belgických Rise And Fall a máme ADVENT ! VAŠE NOČNÍ MŮRA JE ZDE !!!

www.myspace.com/adventnc

Standa

Evergreen Terrace – Almost Home (Metal Blade Records)

Kapela, která se jmenuje podle ulice, kde sídlí kultovní žlutá rodinka Simpsons, vydala nové album, které mě mile překvapilo.

Evergreen Terrace je kapela, která šla nějakou dobu mimo mě a sám nevím z jakého důvodu. Ve své sbírce jsem měl jen první album a album b- singlu At Our Worst. Poprvé jsem viděl kapelu v Klánovicích po boku As I Lay Dying, kteří tady byli také poprvé. Tento rok jsem ET prospal na Brutal Assaultu díky únavě.

Je zvláštní, že melodické vokály, které jsem dříve moc nekvitoval mi na této desce sedly a do teď mi zní v hlavě.

Úvodní Almost Home (III) je rychlá, vyvíjející se skladba s parádním gradujícím bubnováním na začátku. Přesně jak mám rád. V půlce tempo zpomalí a dominuje chytlavý refrén a rokovější sólo. Na celém albu jsou refrény, které vás nutí zpívat. Jako další dominantu vnímám bicí, které vše neuvěřitelně sunou kupředu. Jeden z dalších záseků je zde Hopelessly Hopeless, který je mým favoritem alba. Vyvolává ve mně naprosto stejné pocity jako první poslech Where Nightmares And Dreams Unite od Bridge To Solace. A to rychlost, chytlavost a energii. Další výborné okamžiky jsou v Sending Signal a Mario Speed Vagon, která mi opět evokuje Bridge To Solace. We‘re Always Losing Blood mě nutí osedlat kolo a žehlit vše, co je pod kolem. Ještě bych chtěl zmínit, že na albu se nachází jen dvě skladby bez melodických vokálů, zbytek je protkán zpěvnými pasážemi. Jako jeden z velkých plusů této kapely je zapojení členů do sborových vokálů. Nahrávka dostává barevnost a nutí vás zpívat. Toto album je plné energie a pozitivní nálady. Poslouží jako malé sedativum pro zlepšení nálady v podzimním nevlídném počasí a možná jako soundtrack pro pojezd v lesích.

www.myspace.com/evergreenterrace


Standa

My Autumn - The Lost Meridian

    Tak jakej je váš podzim?  Ten Můj Podzim má tentokrát i jméno. Jmenuje se The Lost Meridian, je z Ruska a přišlo mi docela správný vám ho představit. Asi každému z nás by stačily obě ruce, aby vypočítal ruský kapely, který zná (Samozřejmě čest výjimkám, ale kolik vás je?). Takže proč si tuhle bandu (ktera jak sama říká, pochazí ze země vodky a medvědů) a její poslední počin trochu nepřiblížit.
    Na My Autumn jsem narazil tak před rokem, když se mi do rukou dostalo jejich EP Inexpressible words. Solidní náklep na první poslech a na další ztišťuju, že kapela nevsadila na zaběhlou angličtinu, ale pěkně se nám prezentuje s rodnou ruštinou. To dle mého názoru vůbec není na škodu a kapela zní alespoň trochu originálně.
    A co nám kapela nabídne po hudební stránce? Já na ty škatulky nikdy moc nebyl, ale popsal bych to jako mix dnes tolik moderního deathcoru s ještě modernějšim metalcorem. Neříkám a ani si nemyslím, že se kapela veze čistě účelově na nějakym trendu, ale na druhou stranu tam můžeme slyšet snad vše, co tyto žánry v současné době tolik charakterizuje. Takže se můžete těšit na všelijaký vyhrávky, stoppingy, breakdowny a kdo ví, jak se všechny tyhle hudební kulišárny jmenujou. I zpěv se pohybuje v pestré škále od hrdelních projevů, přes melozpěvy po sborové refrény. A i když se už opakuju, ta ruština tomu přece jen dává určitej punc originality.  
    Takže kdybych to měl shrnout, deska odsejpá, a i když můžete říct, že takových kapel jsou tisíce, kapela mě na ploše těch deseti songů nenudí. A už několikrát sem ji prohnal přehravačem a ušima a stále nacházím nové věci, které mě baví.
    Snad jen pro zajímavost, v dubnu by se kapela měla zastavit i tady v Čechách na svém evropském tour.

www.myspace.com/myautumnmetal

www.bandzone.cz/myautumn

xsemix

Paradise Lost – Faith Divides Us – Death Unites Us
(Century Media)

Pamatuji si to jako dnes, den kdy jsem objevil otcovu videokazetu s videoklipy. Sledoval jsem to množství kapel a pak přišel zlom v podobě černobílého videoklipu. Z televize se na mě valily hluboké vokály a podlazené kytary. Byla to skladba True Belief od Paradise Lost z alba Icon. Seděl jsem tam jak zařezany. A v obýváku u televize to celé začalo.

Je tady nové album ostrovních náladotvurců, kteří stáli u zrodu gothic metalu. Pro některé z nás srdcová záležitost a pro druhé opomíjená kapela z důvodu synteticky popového období, které hodnotím kladně. Pro mě kapela s kterou jsem toho zažil hodně. Každé album je kus života a dospívání.

Přejděme pomalu k náplni desky. Deska Faith Divides Us – Death Unites Us je jednou z nejmíň čitelných desek kapely. To ale nesnižuje nijak celkový dojem z alba. Při prvních posleších jsem byl zaražen, ale to se týká spíše druhé poloviny alba. Album začíná ponurým intrem a vlévá se do titulní As Horizons End, která je typickou pro PL. Emotivní náboj a charakteristický zvuk Mackintoshovy kytary vás utvrzuje, že některé věci zůstali pořád ve starých kolejích. Dalším povedeným zářezem je zde In Remain začínající dosti nasekaným frázováním Nicka Holmese. Skladba je protkána lehkými vyhrávkami a refrén je jedním z poznávacích znamení PL. V půlce skladby vás nechá kapela zavzpomínat na alba Host a Believe in Nothing. Nelze opomenout Death Unites Us, ke které je povedený videoklip, který mi trochu pocuchal mozkové závity. Celou dobu jeho trvání přemýšlíte jak skončí. Tíživost je přítomná již od začátku. Na tomto albu je mnoho nových elementu jako ostřejší kytary nasáklé black deathovými postupy. Ale vnímejme jen jako malé pocukrování této desky, kterou se budeme prokousávat ještě nějakou chvíli. Toto album na mně působí jako mozaika všech alb, které vydali. Je zde absorvovaný každý důležitý posun kapely v určitém období. Album plné změn a rozporů, ale pořád tam jsou staří dobří Paradise Lost. Pro mně deska tohoto podzimu.


www.myspace.com/paradiselost

Standa 


Dalek – Abandoned Languages (Ipecac)

The Black Dahlia Murder - DeflorateDeska, která zanechá otisk ve vašem nitru. Je to jako album, které už jste někdy slyšeli, jen nevíte kdy. Každý song je jako příběh. Příběh ulice. Dalek jsou tma a světlo zároveň. Momenty radosti střídají šeredné pocity deziluze v podobě skřípání rezavých želez a pastorků ve vašem mozku viz. Song Lynch který se přeline do uklidňující beaty pulzující Stagnant Waters. S Abandoned Languages ve mně zanechalo jednu velkou věc a tou je zde nadhled a epičnost jednotlivých tracků . Ve chvílích kdy cítíte bolest se zjeví malé světlo na druhé straně tunelu a vy víte, že je třeba jít dál a pokoušet se prokousat hlouběji. Abyste cítili větší sílu.

Postupujete dál a poznáváte život a jeho světlé i temné stránky. Takoví jsou Dalek a jejich deska Abandoned Languages. Deska, která mě doprovází již rok a pořád v ní nacházím okamžiky, které mapují moje cesty životem. Dokonalý soundtrack k chvílím v ulicích.
Popelnice hoří, tak spěchejte do víru ulic a tmy.

www.myspace.com/dalek

Standa

The Black Dahlia Murder - Deflorate

The Black Dahlia Murder - DefloratePo vrcholném albu Nocturnal jsou to po dvou letech The Black Dahlia Murder s novou plackou Deflorate. V době kdy metalové potažmo metalcore scéně vévodí deathcore, kdy s každým dnem se zrodí a zahyne neuvěřitelný počet kapel s nic neříkajícími názvy a s identickou hudbou, identickým zvukem a účesy, sebranka z Detroitu se stále drží svého kopyta. Na novém albu už neuslyšíte sóla Johna Kempainena, ale čerstvě příchozího Ryana Knighta z kapely Arsis.

Tak jako bylo Nocturnal melodické, Deflorate se mi zdá více mohutnější a mnohem těžší na poslech. Pokud si někdo myslel, že po devíti letech existence tahle kapela ničím už nepřekvapí, bude mile překvapen. Hordu z industriálního města v čele s Trevorem sice poznáte už od prvních tónů, ale rozhodně nepřešlapují na místě. Například Christ Deformed je hodně brutální záležitost, s nezvyklou strukturou a riffy a během skladby se objeví dokonce více sól..Vůbec s Ryanem mi příjde, že celá deska je početnější na sóla, což mě u většiny kapel příjde na škodu, ale to není tento případ. Dalším překvapením je následující skladba Death Panorama, čekal by někdo od dvou minutou odrhovačku? Já tedy ne.

Jestli někdy byli The Black Dahlia Murder metalcorovou kapelou, teď už ji rozhodně nemůžete do tohoto pytle strkat.
Nic jiného než poctivý death metal to totiž dnes už není, tím však nechci kapelu usvědčovat z nějakého trendového přebíhání z žánru na žánr, v jejich případě šlo o přirozený vývoj. Někomu možná bude hudební orientace z Miasmy chybět, ale nakonec všichni víme, že metalcore je jen prznění melodického deathmetalu:) (no dobře to není zas taková pravda, ale stejně nezačalo to všechno díky slavnému albu "Slaughter of the Soul"?).

Tento rok ale vyšlo i DVD Majesty s obsáhlým materiálem ze zákulisí, takže můžete nakouknout pod pokličku kapely a dozvědět se tak, že jeden prvních koncertů odehráli v plážových košilích, při cestování v dodávce při turné močily do PET láhví (vidíte jak využívají alternativní možnosti), nebo jak jinak porušují konvence toho, jak by měl vypadat "správný, zlý" metalista.

Až do alba Nocturnal mi nikdy nepřišli jejich obálky zajímavé (i když jejich merch je přímo gurmánskou žáležitostí co se týče designu), Delforate mě přesvědčil o jejich smyslu pro humor. Cesta lemovaná sektáří a nevinný člověk upálen energetickým paprskem proudícího z podivného trůnu, na kterém sedí podivná tlustá kreatura s plynovou masku, navíc celá obálka je vyvedena ve světlých barvách, připomíná mi to krabici k nějaké staré počítačové hře.

Na závěr desky jak jinak nejsilnější skladba I will return, což jasně dokazuje o tom, že kluci mají pořád chuť hrát (a kdo je viděl naživo, tak ví, že téhle kapela se dá věřit každý tón, kdo ne nechť se koukne na již zmíněné Majesty), snad jen aby se i vrátili k nám do Prahy. /v lednu se toto přání autorovi splní:D xsemix/

www.myspace.com/blackdahliamurder

david

The Ruined - Hear Lies

Znáte to? Jdete na kapelu, kterou vůbec neznáte. Jejich koncert vás posadí na zadek, tak si koupíte desku a řikáte si, jestli to bude tak dobry jako koncert. Šoupnete ji doma do nějakýho toho přehrávadla a ono to tam je. To co vás chytlo za koule či jinej orgán, je i na tý desce. Tak a tohle přesně platí pro desku The Ruined.
Kapelu jsem osobně předtím neznal a tak jejich vystoupení na letošním Mighty Sounds festivalu byla pro mě premiéra. Přece jen trumpet bylo dost a tak sem vyrazil na trochu toho "hardcoru". A po jejich vystoupení jsem mohl s klidem říct, že pro mě to bylo jedno z nej vystoupení na zmíněném festu.
Ale zpátky k desce. Co na vás vlastně čeká? Solidní našlapanej melodickej hardcore punk s frontmanem, kterej určitě zpíva po sobotách v nějaký heavy metalový kapele;+) Nebudu to popírat, tahle muzika mě stále baví, stejně jako před X rokama a když mi někdo bude říkat že tohle už neni to a ono, tak ať mi laskavě políbí *** a zůstane dál ve svý zaslepený póze. Prostě deska má sílu, melodičnost, v jistym smyslu tvrdost a hororem a kostrami načichlé texty.
Tak a to je asi vše, co jsem o týhle desce chtěl asi napsat. Snad jen že deska stála kilčo, což je na lisovaný CD ve velký krabičce a se skvěle provedeným bookletem víc než příjemný.

www.myspace.com/theruined

xsemix

Pařát - shadows from underground vol. 2 /cd kompilace/

Tuhle jsem byl na koncertě X-left to die v Rock café a vidím otevřený Gung-ho, těsně před zavíračkou jsem si stihl koupit nové číslo Pařátu. Ano, i v dnešní době se najdou nadšenci, kteří vydavájí tištěný časopis. No, a když je k tomu i lisované cd, neberte to:) Kompilačka čítá celkem 21 kapel. A jak to tak bývá některý songy jsou super, některý průměr a zbytek.. no však to znáte:)

Jako první se nám zde představuje dánská kapela Illnath, což má být jeden ze silných tahounů kompilačky. Prý je to odpověď na Dimmu Borgir a Cradle of Filth. No já nevím, možná jo, ale mě osobně to neoslovuje. Jako druzí jsou Dying Passion ze Šumperka a song Born on the 4th July z nového alba Relief. I když mám tuhle kapelu rád, před 3 roky se náramně blýskla s veselým songem of liberty, tak zde je slyšet opět chlad. Takže jen takový solidní průměr. Další kapela Final Fiction a opět s dívčím vokálem mě přijde jako nejslabší z celé kompilace. Trocha popu a elektroniky a taky žádný moment překvapení. Insania je sázka na jistotu, což potvrzuje zástupce nového alba „Rock'n'Freud“ Večer, kdy Freud zpíval basem. Zajímavý stylový obrat do oblasti gore grind  následuje s pátou skladbou od kapely Tu Carne, pokračuje kapelou Psychopathic Sadism, která se zde prezentuje obzvlášť vypečeným vokálem:) Za to grind v podání Sickbag mě už nebaví. S kapelou Translunaria z Českých Budějovic přichází mírné zmírnění, ale opravdu jen mírné, které se rychle ponoří do deathmetalových vod.

Vrchol kompilačky pro mě představuje kapela Hormony Corruption z Frýdlantu nad Ostravicí, která jako jediná zde má dvě skladby a to Die!!! a Motherfucker. Velice hutně zahrána muzika, která se těžko někam škatulkuje. Nazvat emo mě přijde dost ujeté, i když se tam střídají těžkotonážní pasáže s odlehčenými. No, a do toho tak krásný zvuky místo zpěvu, jelikož tohle kvílení údajně pětileté Janette Von Bertík se ani nedá nazvat zpěvem:) Hudebně to pokračuje v podobném duchu i u deathové kapely Empty Feeling a trochu v elektronickém hávu i u sun.has.cancer. Až s kapelou Hazydecay přichází hudební změna k metalcore. Zde jsou zastoupeni songem Whatever You Want. Tuhle kapelu mam rád. Takovej relax hardcore. Odlehčený rytmy a do toho bezkonkurenční vokál Adama B. Sychrowa. Následuje další hc partička Barricade, ale po Hazydecay je to už jen průměr.

Plasma je zde zastoupena nejkratším songem (něco kolem 40 vteřin), takže je jasné, že se opět jedná o vlny gore grind, které pokračují  s kapelou Sublime Cadaveric Decomposition a moje ušní bubínky se tetelí blahem:) Poté je menší odbočka do death metalu s Vomitory ze Švedska. Má to krásnej zvuk, je to pěkne nahlas. Vokál klasický murmur. Ale nic víc. Old school death. Jo, to další kapelka Nameless Gathering je fakt lahůdka pro fajnšmekry. Představte si death metal s murmurem ovšem hranej úplně do všech stran a snad i pozpátku:) Na tohle by se asi těžko dalo skákat natož třepat palicí. Ale co, aspoň pak nebolí za krkem:)  Jediná balada na kompilačce v podání alkoholických nestorů z krutého severu V.A.R. mě zde nepřijde jako šťastný tah. Přece jen tahle kapela hraje trochu jinak. Ale budiž. Další kapelou jsou blackmetalový Sacrist. Že tuhle kapelu neznáte? No není se čemu moc divit, hrát v Česku BM je opravdu oříšek a Sacrist zde umějí jen nudit. Náladu zvednou však hned následujicí Illegal Illusion, tahle kapela vyniká solidní sehranosti a tahem na branku. A i vokál je mi hodně sympatický. Jako poslední jsou zde Fourth Face a je to pro mě trochu zklamáním. Kluci do svého pojetí hc míchají hodně popových prvků. A tak snad jediným kladem je český zpěv. 

Závěrečný verdikt:

Na kompilaci je hezký stylový záběr (rock,metal,hardcore) a taky je dobrý, že si zde můžete objevit kapely které neznáte a v neposlední řadě je to zde taky dobrý ukazatel, jak si kdo dobře vede.

Palba kompilace:

Hormony Corruption

Illegal Illusion

Insania

Propádaky kompilace:

Final fiction

Sacrist 

 

Web: www.paratmagazine.com

oxide

 

 

The_Idoru-Monologue (edge records / 2007)

To takhle ráno vstanete,čeká vás cesta do práce a přemýšlíte jakou hudbu do uší. Na nějaký zběsilosti není nálada a něco extra pomalýho by vás asi poslalo nazpátek do říše snů.
A v tuhle chvíli je ten pravej čas sáhnout po nový desce maďarských The Idoru. Zmáčkneme play a jedeme.
Už od úvodního intra, které vás osvobodí z chám  dobrovolně v chapadlech uvěznit. Stačí;-)
Tahle deska mě prostě chytla. Vždycky se mi u Idoru líbil zpěvákův projev. Ale tady je ještě víc, jak bych to jen řekl: „Naléhavější“, a tahle poloha se mi opravdu moc líbí. Když se to spojí scute; a dostávají, tam, kam chtějí. A jen podvědomě pátráte, kde jste a kam jedete. Kdyby to šlo klidně se nevat, že e;m  dobrovolně v chaa nejeh uvěznit. Stačí;-)
Tahle deska mě prostě chytla. Vždycky se mi u Idoru líbil zpěvákův projev. Ale tady je ještě víc, jak bych to jen řekl: „Naléhavější“, a tahle poloha se mi opravdu moc líbí. Když se to spojí s melodičností, se kterou to Idoru umí a ve správných chvílích se přitvrdí, tak můžem bez obav konstatovat, že tahle deska stojí za nejedno poslechnuti. A to nejen při ranní cestě do práce nebo školy.
Pokud ve vás tedy melodický věci nevyvolávaj noční můry a nebo jste ochotni aspoň na chvíli odhodit tu správnou image tvrďáka můžu vám
Idoru jen a jen doporučit.
A pokud vám na cestu nestačí necelých 40 minut, tak si desku můžete pustit ještě jednou;-)

xsemix

 

Funeral For A Friend - Tales Dont Tell Themselves 2007

Tak aby toho nebylo málo, mam tu pro vás další melo věc;-) Jestli to někomu vadí,tak ať to nečte a nebo mi napíše a můžeme to probrat:-) Ale zpátky k desce. FFaF asi každý z vás už někdy slyšel a asi si je někam i zařadil. Já osobně ty škatulky až tolik nemusím, ale nějak se s tím poperu:-)

Jestli znáte předchozí nahrávky víte, že FFaF hrají melodickej rock /nebo melodickej hc, no není to vlastně jedno;-)/ s příjemně ukřičenejma pasážema. Takže sem byl zvědavej, jaká bude nová deska. A FFaF nezklamali a nova placka je více než dobrá. Sice krapejtek ubrali na tvrdosti;-) ale o to víc mi nahrávka přijde rozmanitější a pestřejší.

Deska startuje příjemným intrem doplněným o ženský zpěv. A pak už to jede, jedna příjemná a pohodová skladba střída druhou a vy se postupně víc a víc ponořujete do hlubin desky a najednou slyšíte, jak se na vás valí neskutečná hradba kláves a smyčců:-) a v tuhle chvíli mě deska pohltila naplno a při každým dalším poslechu objevuju stále něco novýho. Znáte to ne;-)

Takže co o desce FFaF ve stručnosti a k závěru říct? Je to poctivá rocková /a nebojím se to napsat/ deska se spoustou skvělejch míst. Za kterou se FFaF vůbec nemusí stydět. Je vidět, že udělali další krok ve svém vývoji a myslím, že nebyl vůbec chybný.

Ale možná jednu malou chybičku deska má;-) Řekl bych, že musí být pravý čas a pravá chvíle na její poslech. Když přijde,budete ji milovat na první poslech. Když ne, bude to další dobrá deska FFaF, která stojí za poslech.

Tak a to je asi vše, co jsem měl dnes na srdci. Příjemný poslech a čistý zvuk;-)

No možná vlastně ještě něco;-) 11. října si můžete kapelu poslechnout naživo i u nás:)

xsemix

Tak tu máme novou desku od kapely Strike Anywhere nesoucí název „ Dead FM “ která se ke mně dostku asi nemá asi cenu představovat nebo nějak dále komentovat, jelikož se nejedaacute; senbsp;o DIY mateluků  ze zámoř&i faje; konkrétně z Virginie. Hrajou energickej hardcore-punk lehce řízlej folkem a rockem. Předchozí desky si pamatuji zřídka,  ale tahle se mi zdá energičtější a lepší což si myslím, že kapela potřebovala. Teď je ale řeč o nové desce takže honem k ní! Kvalitu zvuku asi nemá asi cenu představovat nebo nějak dále komentovat, jelikož se nejedná o DIY materiál takže kvalita je fajnová. Na albu je naflákáno 14 skladeb bez intra ani outra. Například skladba „Iron Trees“ není vůbec špatná a dostává mě do varu. Při puštění alba Dead FM do sluchátek při jízdě na skejtu nebo při jízdě v autě tak to musí rozburcovat každého milovníka melodického hardcore-punku a cesta mu rychle uplyne. Tak na závěr k čemu bych hudební počin přiřadil,tak asi nejspíše ke švédským Millnecolin a americkým Avail. Takže milovníci kvalitní hudby a hlavně kapely Strike Anywhere vřele doporučuji.

...m

FLAMING COCKS  -  COCKAIN (2006 CD /Cecek records)

Tak po tom, co jsem pár týdnů ulítával na AFI, hutnil to nějakým metalem nastala změna. Půjčil jsem si od Emiily její nové CD, vytáhl gel na vlasy a ze svých solidně přerůstajících vlasů stvořil parádního kohouta. R ´n´ R is back. Jo asi bych měl říct o co jde. Do uší mi tepou rytmy z nový desky Flaming Cocks. A musím podotknout, že se mi to fakt líbí. Ať už je nebo není Elvis mrtvej, kluci to chytli správně za pačesy a máme tu punk´n´ roll jak vyšitej. Basa bublá, jednorukej bubeník to vede správnym směrem a kytary se taky neztratěj. A když přidáme povedený zpěv, není co řešit, parádní kombinace. Prostě zatím nemám co vytknout. Snad jen ze začátku trochu slyším Misfits, ale to zas tolik nevadí, páč si Misfits taky rád poslechnu. Co dodat, deska šlape a nenašel jsem vyloženě hluchý místo. Takže pokud se vám aspoň občas zdá o Elvisovi a dalších r´n´r kumpánech, doporučuju. A vám ostatním vlastně taky. A mě padá kohout, takže si jdu pro gel, srovnám ho a jdu na druhý kolo.

 

xsemix

 

 

NUEVA ETICA – Inquebrantable (2006/CD)

Tuhle kapelku (i když je grupa 7 chasníků ještě kapelka:D) jsem poprvé naživo viděl letos na Fluffu. A tak jsem tro&scate; ven. A to zplna hrdla, v tomto případě rovnou, minimálně, ze tří!!!
Deska příjemně odsejpá a mezi intrem a outrem se nachází 9 songů. Texty se jak jinak zabývají klasickými tématy a potěším milovníky španělštiny, páč v tomto jazyce jsou i prezentovány.
CD ještě obsahuje pěkně vyvedenej booklet s texty (originál i anglický překlad), reklamu na ALVERAN Records no a samo nějaký ty fotečky, taktéž v bookletu.
Takže když to shrnu. Povedená deska, která mě stále baví a určitě to nebyl špatnej kauf, navíc já osobně mám tyhle jihoamerický partičky rád, takže můžu jen doporučit.
xsemix

 

 


xsemix

 

 

Kobra 11 / Průmyslová smrt

Doufám, že se na mě tyhle bandy nenaštvou, když prohlásím, že touhle deskou obě dvě tyhle kapely ukázaly, že nejsou dobré jen na koncertech, ale i na deskách. Starší nahrávky tomu podle mě moc nenasvědčovaly.. Musím se přiznat , že předešlé materiály mě moc nebraly a vždycky jsem tvrdil, že jsou to kapely (a především K 11) dobré na živé vystoupení a ne na desky. Jsem rád, že tenhle matroš mě přesvědčil, že se časy mění k lepšímu :-) U obou kapel jde určitě cítit velký posun kupředu, co se technické vyhranosti týče. Jinak si vlastně pořád hoblují to svoje staré, jen se  zlepšily a Kobra 11 přišla o jednoho zpěváka (a Sláva se naučil zpívat na místo kňučení :-) to je vtip kááámo).. No, Průmyslovka si jede svůj pekelně rychlý fast hc a Kobra 11 se snaží je trumfnout Hc-grind-fastem. Těžko říct, která strana téhle placky je lepší. Mě se líbí obě!! B.L.

 

Fire walk with me - st.  CD

Chceš-li přiblížit, co hraje tahle kapela, pak není nic jednoduššího, než když si vezmeš desku té nejpomalejší emo kapely nahrané na rychlost 45 a pustíš si jí na 33. Z pomalé hudby se rázem stane něco tak nepopsatelně pomalého, že snad i pro slovo „pomalé“ by to mohla být urážka. No vážně! Tahle kapela hraje hudbu pomalejší něž úředníci co ti mají vyplácet peníze a její songy jsou dlouhé a táhlé jak „tejden před vejplatou“ :-) co víc o tom říct?? Nic mě nenapadá. No snad jen to, že pokud sjíždíš fast hard core, tak tohle radši neriskuj, nebo by tě to mohlo uspat uprostřed písně :-) B.L.

 

 

 

More bad news / Nagaika   split CD 

Sakra, může mi někdo vysvětlit, jak je možný, že se ke mně hudba těchhle dvou spolků dostává až teď?? Je to má omezenost nebo blbá souhra náhod, že jsem ještě neměl možnost nechat ničit svoje uši touhle skvělou hudbou?? Vážně to nechápu! A o to víc to nechápu u More bad news, s jejichž názvem jsem se už setkal za svůj život x-krát. Možná je to tím, že jsem tuhle kapelu vždy považoval za nějaký gore grind , který by mi asi moc neříkal a proto jsem se po téhle smečce nijak nepídil. Ale jak jde vidět, tak mé představy byly naprosto zkreslené, protože to co MBN drtí není žádná „gore grind lopaťárna“, ale Hudba z velkým „H“ nabitá velkou dávkou emotivnosti, temnoty a energie. Těžko bych ve své sbírce hledal kapelu, ke které bych je přirovnal , protože žádnou takovou kapelu neznám! Rozhodně jde vidět, že MBN čerpají inspiraci z více zdrojů a hudebních stylů, takže v jejich hudbě jdou cítit vlivy jak ema, tak metalu, či v poslední době tolik oblíbených HC-temnot z Portlandu. Jsi-li emař/-ka , co je už znuděný/-á ze všech těch emo spolků „sladkejch jak lentiky“ a kapel marně se snažících kopírovat francouzkou emo-školu, tak sáhni po tomhle, protože tohle je emo v té nejtemnější podobě, co jsem kdy slyšel, které určitě rozšíří tvé obzory co se ema týče. No ale abych nemluvil jen o MBN. Druhou stranu tohoto splitka okupuje kapela Nagaika, která ve své kvalitě rozhodně nezůstává pozadu za MBN a dokonce i stylově se moc nevzdaluje. No, možná snad jen té temnoty je tam ještě o krapet víc! Chvílemi mi přijde jako by to mělo ve zpěvu trochu crustovej nádech, jen to tempo není tak rychlé, jak je u crustových spolků zvykem. Každopádně stejně jako u předchozí kapely i u Nagaika platí, že není lehké jednoduše tuhle hudbu zaškatulkovat, protože to jistě není parta, která by si ortodoxně jela jen jeden styl... No, a co k tomu všemu dodat? Snad jen to, že obě dvě kapelky na tomhle splitku mají celkem zajímavé texty, nad kterými člověk musí trochu zapřáhnout mozkové závity, aby úplně pochopil, o čem jsou. Klasické FUCK OFF FASHOS či DESTROY SYSTEM nečekej :-)B.L.

 

Easpa measa - Renounce and dethrone - Mc- (Impregnate noise laboratories rec.) - (www.easpameasa.com)

Máš v kapse málo peněz a tvou hlavu tíží dilema, zda i to málo co v tvé kapse je, máš investovat do desky Harum Scarum nebo do  desky From ashes rise?? Mám pro tebe dobrou radu! Kup si tuhle kazetu a máš po starostech.Tahle kapela v sobě totiž má dost z obou zmíněných spolků  a navíc stojí jen osm pětek, takže ti zbude i na bublifuk.. Že si stále nedokážeš představit, co tahle kapelka hraje?? Je to jednoduché: Vezmi temnou crust/hc hudbu a mužský zpěv z FAR, přimíchej do toho ženský řev z Harum Scarum, dokořeň to trochou metalicky-emotivního nádechu ve zpěvu i hudbě a máš z toho Easpa measa... Než mi tahle kazeta přišla na zrecenzování, tak jsem o ní nikdy (myslím) neslyšel a dokonce do teďka ani nevím, jak se vyslovuje  název té kapely, ale přesto si po prvním poslechu získala moje srdce a věř tomu, že často není moc jednoduché dostat tuhle kazetu z mého přehrávače. No tihle Irové a Irka holt prostě ví, jak dobře okupovat cizí kazeťák :-)... jinak součástí téhle nahrávky je celkem slušně udělaný obal obsahující texty v anglicko-české verzi. Témata textů se točí kolem takových věcí jako policejní brutalita, prohnilý systém, právo na svobodnou volbu ženy v otázce plození potomků atd. No, momentálně mě nenapadá nic, co bych téhle bandě vytknul. Snad jen to, že můj přehrávač neokupují jejich další nahrávky....

B.L.

 

Lakmé - demo - CD

Stává se ti někdy, že objevíš něco, co tě zaujme tolik, že nejsi schopný/-á to „něco“ popsat?? Tak právě tohle se mi stalo, když se mi po koncertě Lakmé dostalo do ruky tohle CD... Je to totální bomba! Maximum energie, upřímnosti, emotivnosti a skvělý hudby zabalený v papíru a plastu... a to vše za směšných 20kč! Total PUNK, tak jak ho cítím já a pro mě prozatím nejlepší deska roku!!!...

B.L.

 

 

 

Cyruss - Hate / human - CD - (www.cyruss.cjb.net)

Něž jsem dostal na zrecenzování tohle CD, tak jsem měl tu možnost shlédnout Cyruss na živo v Klubu Za vraty. Při prvních tónech jejich vystoupení mi hned na mysl vyvstala kapela Svered head of state, kterou jsem v jejich hudbě dost cítil. Po chvíli jsem ale zjistil, že šlo jen o podobnost jedné pomalejší písně a všechny ostatní songy jsou na můj vkus až moc podobné téhle písni. Naneštěstí to nebyl jen nějaký pocit z koncertu, protože stejně jsem to cítil i z jejich Cd-čka, které jsem hodil do svého přehrávače. Začátek docela slušný ponurý, temný hard core, ale po chvíli pořád to samé dokola. Stejné tempo, podobné melodie, neměnící se zpěv... No, prostě totální kolovrátek. Nerad sice kritizuji cizí práci (hlavně když lepší neodvedu:-)), ale na tomhle albu  prostě nenajdu moc toho, co bych pochválil. Dokonce ani texty nemůžu okomentovat, jelikož se kapela neobtěžovala je dát na booklet CD-čka. No, ale snad by se našla jedna pozitivní věc na tomhle CD a to ta, že se dá dobře poslouchat před usínáním. Je to taková „relaxačka“ na dobrou noc... A aby to nevyznělo až tak úplně negativně, tak bych chtěl ještě zmínit, že kluci sice nehrají hudbu, která by mě tankovala, ale na druhou stranu je znát, že svoje nástroje ovládají s přehledem. Proto máš-li rád/-a pomalou hc-temnotu s metalovými vlivy, pak se ti to třeba bude líbit

Tak tohle CD mi udělalo celkem radost. Je to sice „jen smaženka“ v papírovo-igelitovém obalu a navíc s ne moc kvalitním zvukem, ale i přes to z toho jde cítit velká dávka energie a upřímnosti. Tahle parta se zatraceně dlouhým náznt>

Tak tohej od toho ale klasicem radost. Je to s;klep pln&;jen smaženka“ v papírovo-igelitovém obalu a navíc s ne moc kvalitním zvukem, ale i přes to z toho jde cítit velká dávka energie a upřímnosti. Tahle parta se zatraceně dlouhým názvem (kdo to má sakra opisovat kluci:-)) pochází tuším ze Švédska a drhne pomalejší verzi metalcore s velkou dávkou temnoty. Nečekej od toho ale klasický náklep plný moshových pasáží a včelínů. Tohle je o dost víc temnější a možná emotivnější než většina kapel inspirovaných „německým metalkórem“. Od začátku do konce je to slušný náklep, který ale zatraceně brzo končí, jelikož tohle demo, či co to je, obsahuje jen 6 skladeb co utečou dřív než bys řekl/-a metalcore. Mimochodem to, že tahle parta drtí pěknou temnotu naznačuje už obal, který tě nenechá na pochybách o tom, zda se jedná opravdu o temnotu všech temnot. Texty jsou na zadní straně tohoto obalu, ale jsou jen v angličtině, takže ti o nich moc neřeknu:-( No, ale každopádně narazíš-li na tenhle počin, tak ti radím: “ber všemi dvaceti“, protože je o co stát.... Jinak tihle týpci se nedávno při svém turné stavili i v Česku, takže pokud nemáš tohle CD-čko a navíc si prošvihl/-a i jejich vystoupení, pak můžeš litovat dvojnásobně... a já je viděl, héheč :-)

B.L.

 

Homoconsumens/Ad calendas graecas-split EP

Hmm, tak nevím! Když sjíždím tohle splitko z dílny Impregnate noise laboratories, tak ve mně bublají dost smíšené pocity. Jedna strana mi přijde jako totální bomba, zatímco ta druhá jako totální  nuda. Tak začneme tou podle mě lepší stranou téhle placky, kterou okupují Homoconsumens, které už znám z jiných nahrávek. Abych řekl pravdu, tak tohle mi přijde tak o 100% lepší než cokoliv, co jsem od téhle kapely dosud slyšel. Ne že by úplně změnili styl hudby, to ne. Pořád mastí svůj fast hc/punk jako dřív, ale podle mne se jejich hráčský dovednosti o dost zdokonalili a jde cítit pozitivní posun kupředu. Jejich strana čítá osm „fofffrrrroidních“ záseků, které od začátku dokonce nedávají šanci něčemu takovému, jako je pomalý tempo, pouze mezi songy občas dají prostor uši trhajícímu vazbení kytary, aby se člověk mohl nadechnout a připravit se na další smršť. Prostě fast, fast, fast... bomba, kterou bych oznámkoval jedničkou s hvězdičkou. Zato u druhé strany téhle desky už to tak žhavé není! Óóóó, sakra! Jen co jsem dopsal tuhle větu a snažil jsem se pustit si ACG znova, tak se můj gramec totálně zbláznil:-( Začal šlapat na opačný otáčky a tím pádem hudba hraje pozpátku :-) No, nevím co se děje, ale tomuom punk, chvílemi to zrychlí a přitvrdí, aby to pak zase sklouzlo do rockových vod a „nechutných“ kytarových sólíček. No, nic pro mě, ale věřím tomu, že si tahle kapelka získá svoje příznivce, protože své nástroje určitě dokáže ovl&aacjiného Netvrdížko říct jakého. Nedokážu to dost dobře popsat. Je to taková všehochuť. Najdeš v t rády... Nic víc, nic míň...

B.L.sól&iacut

B.L.

 

 

Mass genocide process / See you in hell - Split EP

Takže tu máme další placku vydanou za spolupráce velkého množství labelů z různých zemí, která obsahuje matriál od dvou profláklejch tlup z Čech (respektive z Moravy :-))Takže se koukneme na zoubek první straně co házím na gramec. Okupují ji See you in hell, kteří jako již tradičně mastí svůj pekelně rychlý hard core s nemalou dávkou temnoty. Není to ale žádný nudný crust hc kolovrátek, který tě unudí k smrti. Ke crustu se to sice dost blíží, ale ke kolovrátku to má díky neustálým rytmickým zvratům a pestrosti melodií dost daleko. Celkem mě to baví i přesto, že se to moc neliší od předešlých materiálů. Jak hudebně, tak zvukem nahrávky! ..škoda jen, že ty tři songy co tu jsou, utečou jako voda a ty musíš opět vkládat do gramce další nářezy. Naštěstí je tady ještě druhá strana téhle desky, která obsahuje jeden „megadlouhej“ zásek od Mass genocide process, kteří podobně jako jejich kolegové na tomhle splitku drhnou hudbu temnou jak díra v řitním otvoru, ale berou to za  trochu jiný konec. Jde z toho sice taky cítit zmíněný crust, ale oproti SYIH je tam dost znát metalová škola, která tomu dává hnedka „jinej ksicht“. Chvíli to kytara dokonce žene tak daleko, že to skoro vypadá, že bude následovat moshová pasáž, jaké známe od metalcorových kapel, ale zpěv tě opět ujistí, že jde o čistokrevný metalický crust.... Jinak obal je celkem hezky zmáklý a nechybí na něm samozřejmě mrtě kostřiček, které jsou nedílnou součástí image kapel hrajících tenhle styl hudby. Za zmínku taky stojí překlad textů obou kapel, který není jen v anglické verzi, ale i v nějakém „klikyhákovém“ písmu.Že by Japonština?? ?? Kdo ví..

B.L.

 

?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[ţ˙˙˙]^_`abcdefgacutijklme hned jasn&eacrst tahle kapela je. Při vložení CD-čka do přehrávače zjišťuji, že podobnost se zmíněnými Edelweiss piraten se netýká jen textové stránky, ale dost i té hudební. Zvoňte na poplach valí stejně jako E.P. svižný anarcho-punk s občasnými vlivy hc. No i když ten vliv „hácečka“ je tam znát o něco víc než u jejich kolegů a je to celkově rychlejší a tvrdší, jak v tom mužko-ženském zpěvu, tak v hudbě. Celkem se mi tohle album líbí a odhaduji, že časem o téhle kapelce bude dost slyšet, pokud se dřív nestačí rozpadnout. Jediná věc, která mě na tomhle CD moc neseděla, je to, že v bookletu chybí pro mě dost podstatná věc a tou je kontakt na kapelu. No, ale to je jen takový detail a kapela jistě má svoje důvody, proč tam kontakt nemá. Každopádně ti ale díky tomu neřeknu, kde tohle CD seženeš, takže se zkus zeptat v nejbližším supermarketu. Třeba ti tam poradí :-) hihih

B.L.

Nailbiter - Abused LP

O této bandě mi bylo od Barváka řečeno, že jde o kapelu, co hraje v podobě Anti-Cimex, přesně těch starejch singlů. Anti-Cimex zbožňuji, kor ty první epka jako jsou Anarkist Attack, Raped ass, Victims of bombraid, a tak to musím mít. Hudba se více podobá novějšímu LP Country of Sweden z 90. let. Dokonce z toho LP smaží i jeden cover Daughters of pride, což je paráda. Texty opravdu nevím, o čem zpívají, páč jsem línej je překládat. Obal je klasický jednoduchý, pouzdro bílo-červené barvy. Vinyl je nádherně průhledně červený. Na přední straně je vidět nějaká nahá žena v dračí tlamě, držící se za prsa, s červeným pozadím, holt nějaký peklo či co. Celý to vypadá opravdu úchvatně. Kapela pochází z Anglie. Nahrávka je pořízená v roce 2002, květen/červen. LP má výborný zvuk a vyšlo na americkém labelu Hardcore Holocaust.

Peťan

 

 

THE FLAME STILL BURNS / JEDNOTA  7“ EP

Jsem z celého srdce rád, že naši sousedé se mohou pochlubit nesmírně výbornými kapelami, kterými bezesporu jsou THE FLAME STILL BURNS a JEDNOTA. Nabízíme vám jejich split (no spíše se budem snažit vám ho co nejvíc přiblížit). Začneme kapelou, která pochází ze (Švédska), jé pardon, co kecam, vlastně ze Slovenska, ale věřte mi, že až si jí poslechnete, budete stejného názoru, protože THE FLAME STILL BURNS vás nakopou svým špinavým old school hard corem, který je ovlivněný švédskou školou 88´, prostě OUTLAST, pozitive hc, pozitive youth „kdo je fandou OUTLAST, tak to pozná, ten šílenej vliv Švédska se pozná hned hihi :-). THE FLAME jsou jinak hodně politicky laděný, dva vokály (mužský a ženský vokál) super texiacute;te mít doma!!!!!!!!

DIY Slovakia hard core power! Xxx

DIY Slovakia hard core power! Xxx

xBx

 

THE TANGLED LINES / THE 4 SIVITS   (www.the-tangled-lines.de.vv)

Obě kapely jsem viděl na živo a řeknu vám, že tento koncert navždy zůstane v mém „hc srdci“. Konal se v Chomutově, bylo něco kolem 21:00 a začaly hrát první X-Wing (dnes už neexistující kapela), po nich šla na scénu bandička THE 4 SIVITS – nikdy jsem o ní neslyšel a těšil jsem se na první song.... no a řeknu vám, že jsem se nikdy předtím nesetkal s takovýmto pojetím punku mixlým takovou tou hodně starou školou hc z USA, asi tak po sedmém songu jsem si ji hned oblíbil a běžel si pro kazetu, kterou vám teď recenzuju... Fakt super kapela, lidi i texty jsou v pohodě.... PUNX NOT DEAD....    No a poslední  kapela, která měla zahrát byla THE TANGLED LINES... přišel jsem z venku, kde jsem se byl nadýchat trochu toho čerstvého vzduchu, když jsem se vrátil zpátky do klubu, nemohl jsem věřit svým očím, stála tam holka v oblečku, který z ní dělal princeznu, fakticky to bylo nádherný a zbytek bandy byl naplácanej do trenek a triček, které byly modré barvy a připomínaly fotbalové nebo spíše plavčické dresy z dob socialismu... ale teď se rychle vrátíme k jejich hudbě.... Sami o sobě říkají, že jsou nejvíce ovlivněný VITAMIN X.

Obal je malovanej jako nějakej komix, ve kterém postavičky paří, paří a paří v nějakém gigu, prostředí kazety je žluté, takže vás okamžitě trefí do oka. THE TANGLED LINES hrajou total FAST TRASH OLD SCHOOL HARD CORE. Bicmen to prasí od začátku do konce, super vokál thrasherky Luisy, bomba sbory!!!! Z kapely srší jen a jen energie, dnes jsou už hodně známou kapelou, hrály i na posledním Fluffu ´05. Jejich koncíky jsou zběsilost sama, balónky, fuck Bush, stop war, trhání americkejch vlajek, nic cizího, prostě TRASH OR DIE XXX. Jó, abych nezapomněl, obě kapely jsou z Německa, ádios germános...

PUNXXX NOT DREAD :-)

xBx

 

VITAMIN X – NOW IT´S OUR TURN

(doomsday@centrum.cz), (drugs kill your mind)

Ach.... tato parta už dávno patří do mého hc mozečku, dokonce jsem jí viděl i naživo na thrash festu v Německu, ale v jiné sestavě, jediný, kdo tam zůstal ze staré smečky je vokalista Marco a kytarista alias „Pirát“ Mark, ale na této polské verzi tam ještě jsou se starými spoluhráči, v kapele se to vůbec prostřídalo hodněkrát. Band už hraje ňákej ten pátek, už měli několikrát turné po USA a tuším, že i Asii navštívili, no Euro šňůr těch bylo... a snad ještě bude... poslední tour po Evropě měli v létě 05... jenom pro informaci :-).

OK, teď něco k matroši. No i když VITAMIN X už asi každý zná, tak myslím, že nebude na škodu je představit. Je to partička z Holandska, která vás nakope tím známým mixem US 80tých let alá Minor Threat / SSD a novou vlnu THRASH kapel stylu Tear it up, DS-13, Pissed off. Hard core rychlost, rychlost, sbory, mlejny jak sviňa a zase palba, co dodat... jinak kazeta obsahuje matroš ze 7´´EP na Havoc /CD na SOA+ bonusy/. 30 skladeb, který tě nenechaj stát, sedět, ležet, no Polskej label REFUSE RECORDS ví, co vydávat STRAIGHT EDGE THRASH ATACK!

xBx

 

Lakmé - demo 2006

 

Hm tak Akné je pardon :) Lakmé jsou pro mě známou kapelou…tím pádem to nebude nic těžkého to recenznout… Kapela pochází z Práglu,sešli se tu členové z kapel Who ate my skate(rip),SpesXErepta(rip),kilgore trout(rip) a všichni jsou to Edouši jak sviň snad kromě crustera Murfiho(bass) který je crust jak má být ,basa  u kolenou a nealko pivo:) :) :)  akorát ty nábojnice mu chybí …Kluci do vás narvou svím neumělectvím(jak to sami říkají)ostře místama až power violencore tómy rozbečeného Ema,pláč,slova,pláč,slova, nasazení jaké má Ondra(bubeník)by měl každý bubeník, kdo ho viděl naživo ví o čem mluvím :),demo obsahuje 4 songy s hodně procítěnými a filozofickými texty kritizující povahu a postoje člověka v tomto zkur***** světě …takže co byste čekali od ema že? Cd sem kupoval za 20,- to je docela moc dobrá cena takže si to sežeň a kup si to,pokud jsi fanda francouzské emo hudby a líbí se ti libí ??? Pulutku ??? ze států je to tvoje parketa … a možná ti z toho zmizí i akné… :D

(bamboocha)

www.lakme-is-dead-tk

Tiskoviny

 

 

 

Tak tahle skvěle zpracovaná vegansign: jte; kuchařka vět&scaro"Courier New" size="2">&nbspako mět>

 

Bombarďákovy veganské mňamky - 20str.A5  25,- bobe.hop@seznam.cz

Tak tahle skvěle zpracovaná veganská kuchařka většinu lidí (stejně jako mě) zaujme už svojí titulní stanou, na které je kreslená postava chlápka, co sedí u stolu plného veganských dobrot, olizuje si tlamičku a svýma očima dává dost jasně najevo, že jeho největším problémem je v tu chvíli bezradnost při rozhodování, kterou z nabízených dobrot má spořádat jako první.. Vtipně celou situaci pak dobarvuje triko s nápisem AVAB - all vivisectors are bastards, které má zmíněný týpek na sobě :-) Teď ale k obsahu. Tahle kuchařka obsahuje něco kolem šedesáti vegan receptů, které jsou přehledně poskládány a rozděleny do skupin podle druhu jídla (polévky, hotová jídla, pomazánky...) a taky podle surovin, ze kterých se zhotovují (seitan a robi, luštěniny a obiloviny..). Mimo to je tu pár informací o emulgátorech, nějaké odkazy na internetové stránky a pár slov o organizaci Svoboda zvířat, na jejíž činnost je tahle kuchařka benefiční. Máš-li přebytečných 25 kaček, tak ti radím: “jdi do toho“, protože to je opravdu výhodná a hlavně smysluplná koupě...

B.L.

 

Just do it yourself č.5/6 -34str. A5 35,- comixsniper@pobox.sk

Tak tenhle slovenský plátek už hýří vody undergroundu nějeký ten pátek a vždy přináší spoustu zajímavých věciček. Ani v tomhle dvojčísle tomu není jinak, takže rozhodně stojí za to, si ho sehnat. Začátek tohohle kousku „zabírá“ několik celkem vtipných „Alko-historek“, po nich následují klasické sloupky od různých autorů, „vykradený“ rozhovor s vydavatelstvím Tian An Men 89 records zaměřeným na vydávání punkových nahrávek z částí světa, kde kvůli nedostatku finančních prostředků, a nebo labelů, není možné vydávat hudbu na vinylu, pak jsou tu rozhovory s kapelami Picasso blot a Agathocles, dále  rozhovor s Kamaset records. Hodně povedená a obsáhlá „punková detektivka“, která určitě stojí za přečtení! Nechybí samozřejmě jako vždy hafec reportáží z akcí a dvě tuny recenzí na muziku, videa, fanziny a knihy. Celé číslo je pak zakončeno reportem z turné kapel Beton a Agregat doplněným o fotografie... Po obsahové stránce nenacházím nic, co bych tomuhle dílu vytknul. S grafikou to už ale trochu v&aacgn: justify;">  

Houpačka - č.3 - 14 str/A4 - 20,-  houpacka.A@seznam.cz

Tak si myslím, že zinu Bloody Mary roste kvalitní „konkurence“, kterou  představuje právě zin Houpačka vydávaný Litoměřickou alternativou. Podtitulek této tiskoviny je Riot grrrls! and Riot bois! zine a musím říct, že obsah tomuto heslu rozhodně nedělá ostudu. Zabývá se především kritikou sexistických, rasistických a jiných svinstev projevujících se jak v punk l&iacutee;ně tak v okoln&i Mary rostlečnosti. Čl&aacu „konkurence“, kterou  představuje právě zin lkem zajímavé a čtivé, takže si přijdou na své především ti/-ty, kterým dělá problémy pojmout větší množství písmenek :-) Grafika je celkem jednoduch&aacutecaron;&iacst přehledná. Mykých, rasisti, pokud toch a jiných svinstev projevujících se jak v punk scéně tak v okolní společnosti. Články jsou většinou celkem krátké, ale za to class="MsoNormal" style="text-align: right;"> B.L.

i/-ty, kter&yac"MsoNormal" styl; problémy pojmout vfontcaron;í množství písmenek :-) Grafika je celkem jednoduchá , ale dost přehledná. Myslím že časem, pokud to holkám a klukům z Houpačky vydrží, z tohohle díla může vyrůst kvalitní plátek. Už dnes si však určitě zaslouží podporu!

B.L.

 

Move your ass č.12 - 48str./A4 - zdarma!

Nevím jak je to možné, ale některé tiskoviny vycházejí rychleji, než stíhám číst :-) Move your ass je právě takovou tiskovinou a navíc tiskovinou, která přináší vždy spoustu zajímavých informací. Ani v tomhle čísle tomu není jinak. Co najdeš uvnitř?? Na začátek tradiční sloupky a  novinky z crust, grind, OI! atd. scén. Potom následují veganské receptíky, nabouchané rozhovory s Klubem Za vraty a Čajovnou Ametyst, s Robertem Vlčkem, s kapelami  Sun has gone, Born/dead, John Ball, The Epploited, The Unseen, Time of my life, Throught the Mist of the Tears, Maligmant tumour a vše je to důkladně proložené tunou recenzí a reklam na nejrůznější produkty a nosiče. Co chceš víc??

B.L.

 

Fired č.3 - 56 str./A4 - 59,- včetne DVD!  ladislav.konstiak@fired.cz

Tak tohle je něco co podle mě česká aggressive in-line komunita potřebovala jako sůl! = kvalitní časopis! Pokud se nepletu, tak v současnosti v ČR nic podobného nevychází , takže nám kluci co tvoří Fired předhazují celkem ojedinělou záležitost, která si jistě zaslouží respekt a nemalou podporu! Po předešlých dvou číslech plných zajímavostí ze světa aggressive in-line je tu třetí číslo, které nejenže má více stránek, ale také je rozšířené o barevný plakát a DVD obsahující hafo záběrů zachycujících různé borce při jejich jízdě. No prostě pecka, pro každého kdo zažívá orgasmus pokaždé když slyší slova IN-LINE, nebo když prochází kolem navoskovaného zábradlí u supermarketu, do kterého chodí nakupovat :-) Vedle zmíněného DVD a plakátu však Fired nabízí skoro šedesát stran plných fotek a písmenek velmi dobře graficky zpracovaných. Přečíst si můžeš např. komentáře jezdců na různé modely bruslí či DVD, návod na skákání „třistašedesátky“, reportáže ze závodů v Itálii, v Drážďanech či Pardubicích, rozhovor s jedním z českých jezdců, dále rozhovor s provozovatelem „zábavy“ zvané Le parkour a spoustu dalšíh zajímavostí.... Jen tak dál kluci! Doufám jen, že tenhle časopis neskončí jako spousta SKATE časáků, které jsou plné reklam na firmy, které na těchto sportech víc vydělávají, než jí dávají. No uvidíme časem...

B.L.

 

Cerelitida č.1

Takže tenhle plátek je zbrusu nový počin, se kterým přišla jedna slečna žijící v Liberci. Musím říct, že na první výtvor se jedná o zdařilou práci. První co zaujme, je celkem solidně zmáklá grafika, která jistě potěší takový

„fanzinový fetišisty“ jako jsem já. Až se skoro stydím, když srovnám grafiku z UH č.1 s grafikou Cerelitidy. No, hold mám ještě na čem pracovat. Silnou stránkou tohoto časáku ale není jen grafický zpracování, ale nepochybně i obsahový zpracování. Rozhodně nemůžu říct, že bych se u pročítání tohoto plátku nějak nudil. Obsahem jsem se prokousal na dva nádechy a už se nemůžu dočkat až ve svých pařátech budu svírat další číslo. No, ale abych trochu přiblížil co v tomhle čísle najdeš: Tak na začátek klasický sloupky od několika lidí, které rozhodně nenudí, následuje rozhovor se španělskou kapelou Sinergia, pár převzatých článků, rozhovor s grind mlátičkou Kobory, hodně povedená a zajímavá anketa o MHD, u které nechybí pár rad jak dobře vychcat s revizorákama :) plus leták vydaný ČSAF nabízející bezplatnou MHD jako alternativu k automobilům. Na dalších stránkách najdeš rozhovor s italskou bandou Contrasto, scene report ze Slovinska, pár reportáží s koncertů co proběhly v Liberci, rozhovor se slovenskou kapelou Superapes a samozřejmě jako v každém správném fanzinu nechybí mrtě recenzí na muziku a čtivo... Myslím, že za ty tři pětky, co tenhle plátek stojí, je toho víc než dost.

B.L

Bloody mary č.10

 

Já pilná čtenářka zinu Bloody Mary uděluji pochvalu všem dosud vyšlým číslům. 10 číslo BM se zabývá především sexualitou a tak bych ho doporučila všem co bojují za práva žen a těm co se nečervenají při slově sex. V BM se můžeme dozvědět něco o radikálním prohlášení, že ženy a muži mají stejně silnou sexuální touhu, tohle tvrzení je fér, ale ohlédnu se kolem ute; strany pociťuji to sexuální rozdělení..Proto by téma gayu a lesbiček měla mít stále otevřené dveře a snad příští generace bude moci říct: „Žili jsme ve světě, kde jsme my ženy mohly být mužem“.  Také sexuální revoluci jako takovou máme již za sebou, ale narážim na sexuální revoluci každého z nás. Pro některé lidi je velmi těžké přiznat své hrátky s vibrátorem i svému nejbližšímu partnerovi/ce. Ptám se proč? Když vibrátory již několik desetiletí plní funkci sexuální hračky. Asi pozůstatek z dob, kdy se čarodějnice upalovaly za orgasmus který prožívaly. A tak se nakovou máme již za sebou, ale narážim na sexuální revoluci každého z nás. Pro některé lidi je velmi těžké přiznat své hrátky s vibrátorem i svému nejbližšímu partnerovi/ce. Ptám se proč? Když vibrátory již několik desetiletí plní funkci sexuální hračky. Asi pozůstatek z dob, kdy se čarodějnice upalovaly za orgasmus který prožívaly. A tak se nebojte přiznat barvu, bavte se v klidu o krásách které prožíváte a nechte v sobě propuknout sexuální revoluci.. Téma v BM jako je „Rádce dobré manželky“ beru s nadsázkou. Jenže takovýto obrázek „dobré“ manželky je stále aktuální, kdy dobrá manželka neznamená „dobrá žena“. Ženy, přestaňte být dobré manželky, které čekají s milým úsměvem a připravenou večeří na svého milého. Buďte raději šťastnou ženou. S nadsázkou beru i rubriku pojmenovanou módní stránky. Jestli ale mohu něco vytknout tak to, že určují jak se mají oblékat punkerky, nebo bez čeho se v punku neobejdeš, jako kdyby redakce BM věděla bez čeho se obejdu a bez čeho ne), ale vůbec škatulkování jako teknař/ka by měl/a být takový/á a metalák/čka zase makový/á by se snad už mohlo v dnešní době vyvracet. Mělo by to být především o hudbě a myšlenkách, né o módě!!! Ale ono by se to možná bez takových úchylných článků neobešlo, čtu je s úsměvem protože si při tom vybavím své mládí, kdy jsem četla časopisy pro dívky jako je Bravo Girl ( takto je pojmenovaní i rubrika v BM). Asi nám tyto články mají ukázat jak jsme byly naivní. Má oblíbená rubrika se jmenuje „Nevím“ která vyjadřuje prožitky. Zalíbila se mi ta forma kterou je ten prožitek vyjádřen, trochu to připomíná básně. I BM ukazuje tvrdou realitu, která se odehrává v Asijských zemích. Kdy utlačování ženských práv, chápání žen jako něco podřadného a dále prodávání je za účelem sexu je normální. Tak  dál. Kdo byl prvním prezidentem v bývalé ČSR ví snad každý, ale kdo byla první automobilová závodnice v době kdy se svět točil pouze kolem mužů už asi ne. V roce 1924 prolomila Eliška Junková bariéru mezi ženami a muži, do té doby závodili pouze muži, a prosadit se nebylo určitě vůbec jednoduché. A tak i díky této ženě jsme dnes my ženy do určité míry chápány a respektovány. Na závěr jaký je asi rozdíl mezi sexuální abstinencí a dobrovolným celibátem? Nevim, ani jedno neprovozuji, ale určitě se nemusíš bát že budeš nakažen pohlavně přenosnou chorobou....

Ice Cream


 

Svoboda zvířat - Zpravodaj organizace na ochranu práv zvířat, podzim 2005  www.svobodazvirat.cz

 

Organizaci Svoboda zvířat sleduji již několik let a s jejich názory se ztotožňuji. Do ruky se mi tedy dostal jejich zpravodaj na ochranu práv zvířat podzim 2005 a protože je pořád ještě zima pociťuji aktuálnost na report.

Je velice příjemné si přečíst shrnutí všech akcí, které byly pořádány v minulém roce touto organizací. Těchto akcí bylo pořádáno kolem 18-ti, a tak jsem moc ráda že lidem není lhostejná svoboda zvířat. Je to přeci i naše svoboda. Koncentrační tábory pro lidi jsou minulostí, ale zvířata v nich pořád žít musí. A jen proto, že hitem letošní zimy jsou kožešiny. V očích mi zablýsklo světýlko naděje, když jsem si přečetla o zemích které zakazují chov kožešinových zvířat, ale to světýlko vzápětí mizí při pomyšlení na tzv. „humánní lov“ těchto zvířat, což je jen jakási zástěrka pro vývoz kožešiny do států Evropy.

Velice mě zaujala a potěšila výtvarná soutěž „Design against fur“ (designem proti kožešině). Přijde mi to jako hodně zajímavý projekt, který ztvárňuje utrpení zvířat tak trochu jinak a tím pádem dokáže lidi zaujmout, přinutit je k zamyšlení nebo k pozastavení nad touto smutnou záležitostí.

Nedávno jsem řešila co by se stalo v případě, kdyby všichni lidé na zemi byli vegani. Vůbec nic, přestali by jsme protizákonně lovit medvědy, vlky, rysy a příroda by se stala vyváženou tak jak to bylo dřív.

Velmi pozitivní věc pociťuji v tom, že v minulém roce jsme v ČR dosáhli zákona na zákaz testování kosmetiky na zvířatech, bohužel transporty smrti které projíždí Českou republikou jsou pořád skutečností a ani se nezdá, že by EU hodlala na této věci něco měnit, ba naopak, v Itálii se stavějí nová a nová obří jatka. Je to hodně špatné při představě, že na světě je přebytek masa.

Také se pozastavím u přímých akcí, které například provádí ALF (animal liberation front). Díky těmto lidem byli již někteří chovatelé kožešinových zvířat nuceni zavřít své farmy, pro opakované vypuštění zvířat, zničení zařízení a různých materiálů. Ano, s těmito aktivitami souhlasím, jediný háček vidím v nedomyšlenosti těchto akcí, kdy vypuštěná zvířata ve volné přírodě většinou zahynou. Na závěr bych se zmínila o pocitu po přečtení…tak jako po odchodu ze zoologické zahrady, také po přečtení tohoto magazínu mám pocit úzkosti.

Ice Cream